Jdi na obsah Jdi na menu

16. Mistrovství flyballu ČR

Bohužel máme pomalejší rozjezd a hned s Jokers jsme prohráli 2:1 na naše chyby. Klobouk dolů před soupeřem, který ustál nervy a zaběhal čisté běhy. V posledním rozběhu s Manic dogs jsme i přes jednu chybku již udrželi nervy na uzdě a utrhli další dvě výhry. Jednou z nich jsme si opět snížili náš rekord družstva na 17,44s. Jelikož s naší standardní sestavou bychom na nejlepší týmy v naší divizi neměli ani časově, zkoušeli jsme vytáhnout naše nováčky a posily týmu. Proti rebelům a extrémům táhl do boje poprvé Tami. Takže ve složení Tami-Kimmy-Spike a Liza jsme se snažili rychle seběhat střídačky a taky tímto novým složením znervóznit nic netušící soupeře. V tomto novém složení hned padla 17s a čisté časy psů nám posouvají náš sen o 16tce hooooodně blízko. Bohužel Tamča tak překvapoval s postupným zrychlováním, že starty na světla nakonec nevyšly. Do mistrovské divize se nám tedy nepodařilo probojovat a zůstali jsme v tzv. challenge divizi.
Když jsme v neděli rekapitulovali situaci a vymýšleli strategii, netušili jsme, jak se nám naše předpověď vůbec nevydaří. Hned s prvním soupeřem Hop Tropem jsme si předpovídali prohru. A ejhle ač nečekaně a asi k údivu všech jsme vyhráli 3:2. Jako další soupeř nás čekalo Tsunami, kde když jsem viděla jejich výmara, který standardně běhá na hranici 4s, tak nás polil studený pot. I přesto se nám podařilo urvat další nečekané vítězství v nervy drásajícím boji o rozdílech několika málo setin.
Jako třetí soupeř nás čekal nejlepší tým divize Alea. Jelikož jsme věděli, že na ně časově nemáme, zároveň jsme byli určení na modrou dráhu, která momentálně nesedí Relči, chtěli jsme vědět, jaké výkony nám ukáže pro případné další boje a pošetřili jsme Kimču, která doposud nevynechala ani jeden start. Tamča poprvé uvnitř týmu a opět jako profík. Naše složení Argo – Relí – Tami – Spike nevybojovalo vítězství, i přestože až takový rozdíl mezi námi nebyl. Stejná sestava nastoupila i na dalšího soupeře Tsunami, kdy snad poprvé jsme udrželi nervy na uzdě a neudělali žádnou chybu. Což nás opět posunulo zpět k Aley a do boje o finále. Poprvé na takovém turnaji a ve finále, asi si to nejde jen tak představit ale ty nervy se musí prostě prožít. Vzali jsme to nejlepší, co máme Argo – Kimmy – Tami – Spike. Cílem prvního běhu bylo to naprat a zjistit střídačky. Když tak čekáte na startu až to vypukne je to neskutečný nápor, nikdo neví, co se komu honí v hlavě a tak s heslem: „ Máme na ně, máme koně!“ jsme do toho šli. Bohužel hned v prvním běhu došlo ke zranění soupeřového psa, a jejich tým doběhal jen exhibičně. Ač bychom se měli radovat, moc nás to mrzelo, ty nervy drásající boje nám chyběly. Nevadí, myslím si, že si to s Aleou na dalším závodě opět rozdáme a užijeme si tu pravou atmosféru. Zdraví psa má přece jen přednost.

Padl nejenom rekord družstva v této krásné závodní atmosféře, ale i několik osobáčků našich hafanů. Je neuvěřitelné, kam dokáže kvalitní soupeř posouvat naše hranice.
Relí osobáček 4,21
Kimča rekord pro letošní rok 4,08
Tamča poprvé a hned rekord 4,07
Nejvíce překvapil Tami, který byl na tréninku v týmu zapojen pouze jednou a to pár dní před závody. Jeho časy nám vyvalily bulvy. Na tréninku to vypadalo jako by se flákal a on podával standardně časy kolem a pod 4,2.
I přestože jsme neměli téměř dva měsíce box, jsme se stali vítězové Challenge divize pro rok 2019. Doufáme, že v příštím roce si to rozdáme s těmi nejlepšími v mistrovské divizi.
Musím poděkovat všem sponzorům a lidem, kteří nám pomáhají s boxem,chodí hlásit střídačky a časy, speciálně Ilči a Sonči a úplně echt speciálně Venduli s Dušanem, kdy tajně doufáme, že je flyball nadchl a příští rok nás již závodně se svou fenkou Bellou doplní do snad i druhého Fire-Drakes týmu. Je vidět, jak dva lidi navíc ulehčí práci celému týmu.
MOC Děkujeme! A na Křupkách naviděnou!