Jdi na obsah Jdi na menu

Dag Small Speedy Dream - Drak

13. 1. 2020

drak1.jpgZ pohledu majitelky a zároveň trenérky

Dráček byl pořízen jako parťák na rozsáhlou oblast kynologie. Hlavním sportem měly být dogfrisbee a agility, ale chtěla jsem se věnovat i sportovní kynologii. S ním jsem si prošla všemi psími sporty. Jo a rozhodně neměl pást.  Když mi ale v 6. měsíci začal pást frisbee, všichni mi radili zajít na ovce, aby věděl, co může pást a co ne. No a došlo k zvratu. Frisbee jsme pověsili na hřebík a vrhli se na ovečky. Poznali jsme dobré i špatné instruktory, kteří nám dali vždy směr kam jít či nejít. Chvíli jsem měla možnost pracovat s Dráčou na kozí farmě. Nakonec jsme objevili farmáře s ovcemi, který nás s radostí přijmul pod křídla a my jsme se začali především věnovat farmařině. Nevím, čím to bylo, že nás pasení tak nadchlo, snad ten klid, to ticho a dokonalý útěk od problémů celé civilizace. S Dráčkem a Grace jsem měla možnost vyjet do Anglie pracovat s ovcemi. Byl to neuvěřitelný zážitek a obrovská zkušenost, kterou teď využívám ve výuce dalších psů. Dráček má složeno spousty zkoušek nejen ze sportovky, kde musím vyzdvihnout obranářskou SPR1. Z dogdancingu má složené všechny zkoušky nejvyšší úrovně, a také splněnou účast MR BOC, kde díky svému výrazu a nadšení sklidil úspěch především u diváků. Bohužel se nám nepodařil získat titul championa dogdancingu, pokračovat v IPO i v agilitách, kvůli jeho problémům s klouby. S postupem času jsme museli začít ustupovat sportům, které mu dělaly čím dál tím větší problémy.  Zůstalo nám pasení a kupodivu i flyball. Dráček je můj první pes, se kterým jsem k flyballu přičichla ještě dávno před tím, než jsme měli šanci vůbec nějaký tým založit. Zprvu to vypadalo, že budeme běhat za Kamikaze tým Ostrava, který se nakonec neposbíral, a my se nadále věnovali jiným psím sportům. Ani nevím, jak a kdo přišel s tou bláznivou myšlenkou začít trénovat i flyball, snad touha poznat něco nového? Pamatuju si, že jsme začínali na 4 agilitních překážkách, pak koupě levného boxu, který mimo jiné mám stále na památku doma. Při vymýšlení názvu našeho týmu se Dráček stal ikonou. On je vždy průkopníkem novinek a získaných zkušeností, které nejprve aplikuji na něj a poté i s upgrady používám na naše psy v týmu. Nebýt jeho, nikdy nejsme tam, kde jsme. Když už, skrz jeho nemocné nohy, nemůže plně závodit, jezdí alespoň fandit svým pokřikem. Na trénincích je stále právoplatný člen, který pomáhá zrychlovat a tahat naše závodní koně. S postupem času a získávání zkušeností vám dojde, že nejsou důležité jen zkušenosti pro závodní tým, ale je důležité mít i jiné tréninkové psy, aby nám ti závodní běhali stejně rychle na tréninku i závodech a lépe se srovnali se závodní atmosférou. S pasením oficiálně skončil před 8 rokem a předal žezlo Grace a Tamimu. Je ještě využíván na určité terény, pro které nemám mlaďochy připravené. Škoda, že Tamča nepřišel o rok dřív a asi největší škoda je, že se nevěnujeme jen pasení, protože Grace, Tami i Moon by byli na jiné úrovni, na druhé straně se chci se psy bavit v každém směru a proto jsem si vybrala i toto plemeno. Díky Dráčovi se pro mě pasení stává nesmrtelným a vím, čemu se hodlám věnovat i v důchodu.