Jdi na obsah Jdi na menu

Scalpsie Etamin - Tami

6. 1. 2020

Z pohledu majitelky zároveň trenérky

Tamička jsem si pořídila na práci k ovcím, který nahradil Dráču. Po vzoru s Kimčou jsem s ním pouze chodila na procházky nebo startovala na pasení. Mým cílem bylo udržet jeho hlavičku na klidné rovině, která je tak důležitá pro práci s ovcemi. Od malička mi ukazoval, že přemýšlet u ovcí umí a že klidně bude za nimi chodit hodiny bez náznaku zbytečného přetlačování. Trochu bojujeme s flanky, jelikož je má jiné, než všichni moji předešlí psi, ale i to zmákneme. Navštívili jsme pár instruktorů, někteří nám spíš uškodili, jiní pomohli, a ostatní mě nechávají bojovat samotnou. Proto jsem se rozhodla chodit motohodiny, abychom spolu mohli nasbírat zkušenosti a spolupracovat jako tým. Holt při takové malé intenzitě tréninků nebudeme závodit hned, ale počkáme si. S Dráčovou rychlou a nečekanou pasecí výpovědí jsem ho musela vhodit do farmařiny, kde nabral rychlost, sebevědomí, a pro mě a trialy ne moc populární štípání. Hold, když jsou někteří beránci tvrdohlaví, nedá se nic dělat. Máme před sebou ještě hodně práce a hodláme vyrazit a poznat další instruktory a hlavně vracet se k těm, co za něco opravdu stojí.  V mé rozrůstající smečce je poznat, že na většinu sportů, které jsme zvládali s Dráčou, již není dostatek času. Proto jsme eliminovali sporty na ty pro zábavu, kde neřeším detaily, ale zároveň jsme schopni obstojně závodit, a na sporty, kterým se hodláme věnovat naplno. Pro Tamču to bude flyball, se kterým jsem nechtěla spěchat, a zároveň jsme měli stále dostatek jak závodních tak i nerozběhaných psů. Bohužel v letošní sezoně 2019 hrozilo, že by se na mistrovství ČR mohly rozhárat jak Relí, tak Lizz a nebylo zbytí mu do hlavy za letní prázdniny nabouchat flyball. Měla jsem strach ze socializace, jelikož jsem Tamču nijak nezatěžovala městy a ani, když nás jako štěně doprovázel po závodech, jsem ho nijak nebrala do víru psího štěkotu. Celou letní přípravu ztěžovala reklamace boxu, který se k nám vrátil až 10 dní před mistrovstvím. I tak vše zvládl s přehledem a hned na mistrovství se svými časy vyšvihl jako druhý nejrychlejší pes hned za Kim. Zatím mu vyhovuje běhat na malé fenečky. Musíme počkat, až se vyběhá, jelikož na Arga i Spika hodně brzdí a má pocit, že se nevleze do dráhy. Pomalinku se, spíše opět pro fyzičku a vyloučení jednostranného zatížení, začínáme věnovat i agilitám. Ale co nejvíce miluje je dogfrisbee. Po zkušenostech se zraněním Grace u freestylu, se budeme věnovat pouze distančním hodům. Uvidíme, kam nás vítr zanese, určitě bych se ráda podívala zpět do Anglie nasbírat další zkušenosti v pasení.